Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
8:00 - 20:00
0 ks
za 0,00 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
  1. Úvod
  2. Magazín
Novinky
01.01.2020
SPOLU POMÁHÁME
Jak už z tohoto označení vyplývá, tak se společně s Vámi budeme snažit zlepšit život těm méně šťastným zvířátkům. Pro tento krok jsme se rozhodli, pro... číst celé
01.01.2020
BONUSY PRO VÁS
TABULKA VÝHOD: registrace - začátek čerpání výhod a dárků a také aktivační sleva pro každého nově zaregistrovaného 3% (zaslání slevového kupónu) na... číst celé
Zobrazit všechny novinky

PROČ NAKUPOVAT U NÁS:

Klubové slevy až 10%

DOPRAVA ZDARMA při nákupu nad 999,- Kč

Charitativní projekt SPOLU POMÁHÁME

Přes 9 000 kvalitních produktů

Po registraci sleva 3% na Váš další nákup

Objednávky do 12:00 následující den zasíláme

 

 

 

Vztah mezi dítětem a zvířetem

Máte malé dítě a zvažujete, že byste si pořídili štěně nebo koťátko? 

Pořídit si domácího mazlíčka se nezdá být příliš velkým problémem. Rodiny si však často své budoucí miláčky přivedou domů v době, kdy mají malé dítě. V tu chvíli může dojít k mnoha nepříjemnostem, a tak je třeba zajistit, aby soužití bylo bezproblémové. Podle veterinářů jde především o výchovu psa nebo zdravotní stav dítěte. Z velké části záleží i na situaci a době, ve které zvíře do rodiny přijde. „Obecně bývá menší problém, pokud si rodina k malému dítěti pořídí štěně, než pokud si k dospělé- mu psovi pořídí dítě. V prvním případě štěně od útlého věku vyrůstá s dítětem a proběhne mezi nimi dobrá socializace, která zaručuje, že se pes dítěte nebojí, dokáže předvídat jeho reakce a adekvátně na ně reagovat,“ popisuje Jan Náhlík z Veterinární kliniky Písek na Mírovém náměstí. „Problém by mohl nastat, pokud si majitelé pořídí štěně starší 14 týdnů, kdy je mezidruhová socializace z velké části ukončena, a pokud se jedná o štěně, které zatím nepřišlo do kontaktu s dětmi, může nastat problém. Takové štěně nebude socializované a neobvyklé reakce dítěte u něho budou vyvolávat strach. Pes se pak v lepším případě stáhne nebo se pokusí uniknout, ale také může zareagovat agresivně, tedy kousnout. Pokud je domácí mazlíček pořízen až jako druhý po narození dítěte, obecně nebývají velké problémy, protože pes nebo kočka již vstupují do nějaké hierarchie a podřídí se. Opačně může být potíž s urovnáním si vztahů v domácnosti. Mělo by jim být jasně naznačeno, kde je jejich pozice, a naopak neopomenout na něj a věnovat se mu pokud možno stále stejně, aby si pozornost nemusel dobývat. Rodiče by neměli nechávat dítě se zvířetem samotné, protože majitel nikdy nemůže vědět, jak se mazlíček zachová. To platí i u hodných a bezproblémových zvířat. Stejně jako psi, i kočky se musí správně socializovat. Podle odborníků se nesocializovaná kočka vyhýbá kontaktu s lidmi i dětmi, netoleruje chování a hlazení a může se pak chovat agresivně. Paradoxně dospělé kočky často nemají problém s narozením dítěte a miminko často sami vyhledávají. Jak dítě roste, tak se situace mění, neboť dítě je vůči kočce dotěrnější a té se to téměř vždy nelíbí. U koček je navíc větší riziko přenosu některých chorob než u psů. Je tak třeba zabránit dítěti v přístupu do kočičího záchodku. Kočičí škrábnutí nebo kousnutí pak bývají infikována bakteriemi, které způsobují záněty. Veterináři upozorňují, že léčba těchto poranění obvykle vyžaduje antibiotickou terapii. Častou komplikací bývá alergie. Rodiče by si měli ověřit, zda jejich potomek není na zvíře alergický. Stává se, že to budoucí majitelé opomenou, a poté se musí mazlíčka zbavit. Více dráždí zvířata s jemnými a delšími chlupy a ta, která více línají. Kategorizovat se to ale nedá. Bezsrstá zvířata mohou být pro lidi také alergenní. Méně alergenní je podle našich zkušeností například bišonek. Podle veterinářů jsou kočičí alergeny více alergizující než psí. Čím více chlupů a kožních buněk zvíře ztrácí, tím více bude alergizující, neboť epitelie, tedy kožní buňky, jsou nejčastějším alergenem ze zvířat. Pro lidi trpící alergií vůči psům a kočkám lze doporučit bezsrstá plemena, případně kočky a psy, kteří tolik neztrácí srst jako například pudl. Podle veterinářů však nelze doporučit plemeno, které je do rodiny s malým potomkem vhodné. Vědecky je dokázáno, že velmi přátelský je labradorský retrívr, což však neplatí pro jeho křížence. Z velké části záleží především na tom, jak si majitelé svého mazlíčka vychovají. Verináři se taktéž přiklání k názoru, že takzvaná bojová plemena jsou vůči dětem agresivnější než jiná. Při správném vedení jsou to psi, kteří děti milují. Bohužel, v nesprávných rukou může být jakýkoli pes pro dítě nebezpečný. A pak je velký rozdíl, zda kousne dvoukilová čivava, nebo třicetikilový americký staford. U koček většinou odborníci doporučují vybírat podle povahy konkrétního jedince. Spíše by nedoporučil bengálskou kočku nebo ruskou modrou, které nemají rády hrubou manipulaci. Opět ale s tím, že zásadní je socializace. Variantou mohou být i jiná zvířata. Děti tak často začínají u menších savců, kteří nejsou nároční na venčení, krmení nebo čas a finance. Mezi ně patří králíci, fretky, ježci nebo morčata a další hlodavci.

Mazlíček musí mít své místo, ale také vědět, kam nesmí

Nacházíte se v situaci, kdy vaše ratolest vyrůstá se zvířecím miláčkem, nebo se ho chystáte pořídit? V první řadě je třeba dbát na správné očkování a pravidelné odčervení zvířete. Doporučuje se naučit dítě hned od začátku vždycky si pořádně umýt ruce po vzájemném kontaktu. Počítejte s tím, že budete muset více dbát na domácí úklid. K bezpečnému soužití rozhodně patří respekt a zodpovědnost. Nikdy nenechávejte své děti se zvířátkem o samotě. Naučte vašeho potomka, že je důležité vždy, když se k zvířátku blíží, jej oslovit. Dávejte pozor při aktivitách, kdy jsou všechny strany rozdováděné a zvíře je hůř ovladatelné. Váš mazlíček by měl mít doma místo, kde bude mít klid, a vaše dítě musí byt naučené toto respektovat. Naopak, zvíře by mělo být naučeno, která místa má zakázána. Například, pes často rotuje kolem vašeho potomka jako satelit, neboť má dobrou zkušenost, že velice často ukořistí nějakou dobrůtku. V takové situaci je zásah dospělého nezbytný. I přesto, že se rodinný život s příchodem ať už potomka, nebo zvířecího miláčka může stát více stresující a organizačně namáhavý, snažte se každou situaci vyřešit s klidem a den si naplánovat tak, abyste měli vyhrazenou chvilku pro každého člena rodiny včetně vašeho zvířecího miláčka.

Jak mít doma šampióna

Zvířecí soutěže by neměly být jen honem za medailemi nebo projevem chovatelského ega. Měly by sloužit především k dialogu mezi zvířetem a jeho pánem, zábavě a zachování zdravého vývoje plemene.

Máte doma „papírového“ psa nebo kočku vznešeného původu a přemýšlíte o mláďatech? Pak už jste se některé soutěže pravděpodobně účastnili, nebo vás v blízké době ještě čeká. Každé zvíře, které bude zařazeno do chovu, musí být totiž předem předvedeno a posouzeno na výstavě, aby se předešlo tomu, že se v chovu uplatní nestandardní jedinci. Psi navíc musí kromě svého exteriéru prokazovat také svou pracovní stránku. „Každé plemeno má jinou upotřebitelnost, a u zkoušek jsou na ně proto kladeny jiné nároky. Například ohaři musí projevit svůj lovecký potenciál, vyhledat zvěř a specifickým způsobem zvaným vystavování naznačit, kde je. Naopak honiči mají za úkol vyhnat zvěř z krytin, ve kterých je schovaná. Psi a feny každého plemene se posuzují zvlášť, z některých se dále vydělují skupiny podle velikostních nebo barevných rázů. Každé plemeno má svůj exteriérový standard, který většinou určuje země původu. Německý křepelák má standard z Německa, Anglický kokršpaněl zase z Anglie. Jednotlivá plemena se sdružují v klubech, ve kterých chovatelé, pokud mají chovné jedince, mají možnost obdržet doporučení ke krytí, jsou jim nabídnuty a zprostředkovány vhodné protějšky jedinců a dostanou informace o kynologických akcích a tak podobně. Výstavy se dělí podle rozsahu a významu na několik stupňů. Základní jsou takzvané oblastní nebo krajské, které zaštiťují místní kynologické spolky. Tam se většinou neposuzují všechna plemena, ale bývají vypsány obvykle jen pro určité skupiny plemen (lovecká, společenská apod.). Vyšší jsou výstavy národní a mezinárodní, které již musí zaštítit národní kynologická unie, která má oprávnění zadávat vyšší tituly CAC a CACIB. Na národních výstavách se udělují tituly CAC, což je čekatel národního šampiona. Vítěz plemene na národní výstavě je Národní vítěz. Další typy výstav jsou speciální a klubové, které pořádají chovatelské kluby pro jedno plemeno nebo skupinu plemen. Výstavy a lovecké zkoušky ale nejsou jediným typem soutěží, které mohou chovatelé se svými čtyřnohými přáteli absolvovat. V rámci propagace jednotlivých plemen se odehrává celá řada divácky atraktivních soutěžních her – například o nejlepší pár, chovatelskou skupinu, soutěž s názvem handling, kde se neposuzuje ani tak kvalita předvedeného psa jako spíš dovednosti mladého chovatele. „Psi dělají srandičky pro pána“ Jednou z nejoblíbenějších je v současné době takzvané agility. Psi je naprosto zbožňují. Stejně jako koně milují parkúr, tak pes si užívá překážkové dráhy, které absolvuje spolu se svým pánem. Je radost vidět to napojení mezi nimi, 90% psů všechny ty srandičky stejně dělá hlavně pro svého pána. Pro následnou pochvalu a z vděku. Agility, jehož cílem je, aby psovod se svým psem překonal trať s překážkami ve správném směru, pořadí, bez chyb a v co nejlepším čase, může dělat úplně každý s jakýmkoliv psem, dokonce i s křížencem. Na mistrovství světa však mohou jen psi s průkazem původu. Je to jedna z nejpřirozenějších aktivit, která prospívá jak fyzické kondici psa, tak i psovoda a velmi dobře upevňuje jejich vzájemné vztahy.

Stejně tak jako u psů, platí nutná byrokracie pro vystavovatele a chovatele koček. Pokud se chystáte se svou kočičkou, ať už ušlechtilou, nebo pouhou domácí mickou na vý- stavu, je nutné mít členství v některé ze základních organizací (ZO) Sdružení chovatelů koček. Následné přijetí schvalují členové organizace na nejbližší schůzi, kam by se měl každý zájemce dostavit osobně. Po přijetí do sdružení obdrží chovatel členský průkaz a zaplatí členský poplatek. Platí se ročně a pohybuje se od 150 do 400 korun. Každá výstava má své propozice, které je možné získat buď na schůzi sdružení, nebo na internetu, kde se chovatelé dozvědí o termínu výstavy, odevzdání přihlášky, výši „klecného“ pro jednotlivé výstavní třídy i jména posuzovatelů. Každý chovatel, který má výstavní ambice, by si měl hlavně zachovat množství nadhledu. Výstavy slouží k zachování stanoveného standardu čistokrevného chovu, posouzení stanoveného standardu čistokrevného chovu, ale posouzení a zadání titulů je ovlivněno i osobním vkusem rozhodčího. Takže i ve stanoveném standardu se může objevit hezčí a ošklivější jedinec. Také je třeba počítat s tím, že tak jako lidé, nemusí mít ani zvířata pokaždé svůj den. A co se týče neoficiálních soutěží, ty je prostě dobré brát sportovně a s radostí si je užít.

Při výstavách nezapomeňte na předepsané očkování

Každý rok je u nás spousta výstav psů a koček od těch nejnižších, jako jsou krajské a oblastní, přes národní až po nejvyšší, což jsou výstavy mezinárodní a světové. Kluby pro jednotlivá plemena pak pořádají klubové výstavy. Populární jsou i takzvané „voříškiády“, neboli výstavy pro pejsky bez průkazu původu. Pokud navštívíte internetové stránky pořadatele, naleznete na nich veškeré důležité informace. Pro přihlášení do výstavy je nutné zaslat podepsanou přihlášku, kopii průkazu původu vašeho pejska nebo kočky a doklad o zaplacení na adresu pořadatele. Přestože to zní jednoduše, je třeba zdůraznit, že vystavování jak kočky, tak i psa je těžká práce. První věc, kterou byste měli dobře znát, je standard plemene. Z něj musíte pečlivě nastudovat požadavky na exteriér – jak se má zvířátko správně pohybovat, jak má nést ocas, jak držet uši, jakou vyžaduje úpravu nebo jak má celkově působit. Zvířátko by před vstupem na výstavu mělo znát techniku předvedení a být zvyklé na to, že s ním budou manipulovat i cizí lidé. Pokud chcete jezdit s vaším mazlíčkem na výstavy pravidelně, je dobré začít s vystavováním již od věku štěněte nebo kotěte. Při výstavách pak nezapomeňte na předepsané očkování a při vzdálenějších výstavách se nezapomeňte informovat o podmínkách přepravy.

Chov netradičních mazlíčků

Mít doma psa nebo kočku může některým lidem připadat příliš nudné. Někteří chovatelé si proto pořizují různá exotická zvířata. Mezi další oblíbená zvířata pak patří i koně, papoušci, nebo dokonce šneci. Ve velké oblibě jsou tradičně i králíci a rybičky. Přestože se zdá péče o více než půl metru velkého ještěra náročná, není tomu tak. Například Agama je celkem nenáročné zvíře. Přes den potřebuje mít rozsvícenou speciální žárovku v teráriu, která vydává intenzivní záření a hlavně teplo. Její potrava se skládá především ze salátu, cvrčků, moučných červů a nastrouhané mrkve. Nepohrdne však ani myším mládětem nebo kobylkami a sarančaty. Ještěra, který se vyskytuje v Austrálii, je možné koupit v běžném zverimexu. Zajímavá je i péče o agamu, jejíž ocas tvoří více než polovinu celkové délky těla. Je třeba samozřejmě pravidelně vyklízet její výkaly, a to i několikrát denně. Dále ji majitel musí několikrát týdně mýt. Zaprvé aby nepáchla a zadruhé aby se lépe svlékala. Koupel by ale měla být pro zvíře příjemná věc. Některé agamky koupání vyloženě odmítají a není dobré je k tomu nutit násilím. Voda by měla být vlažná, spíše teplá, a pokud se už agama snaží dostat ven, je čas ji vrátit zpět do terária, naopak některé agamy vydrží ve vodě i hodinu. Většinu dne proleží toto zvíře na vyhřátém kameni, může žít sama nebo ve větších skupinách. Společnost dvou samců se však nedoporučuje. Vůči člověku nejsou nijak agresivní. Mladé agamy jsou často ještě vystrašené a potřebují si zvyknout. Pokud jí ovšem děláte něco, co se jí nelíbí, dokáže pěkně kousnout a to pak opravdu stojí za to :).  Agama patří mezi velice kontaktní plazy a na člověka si rychle a snadno zvykne. Je naprosto bezpečná a chovat ji mohou i děti. Navíc je i poměrně nenáročná na chov a při splnění základních pravidel ji zvládne i začínající chovatel. K dalším neobvyklím zvířátkům, která jsou vhodná pro začínající chovatele a svou péčí jsou podoná patří genončíci noční. Krmí se také zeleninou a červy. Je to ale noční tvor, takže potřebuje speciální hřejivou žárovku, která se mu zapíná přes noc, kdy cestuje a žere. Ovšem moc nedoporučeme pro rodiny s dětmi, protože přes den je zalezlý a spí, takže bývá nevrlý.

Nejoblíbenější domácí mazlíčci se ale nemění. Ve zverimexech patří mezi nejprodávanější zakrslí králíci, kteří se kupují hlavně dětem. Dospělí pak dávají přednost rybičkám.

Koupi nevšedního zvířete je třeba pečlivě zvážit

V našich domácnostech lze kromě tradičních zvířat (pes, kočka, rybičky atd.) stále častěji narazit i na velmi netradiční mazlíčky. Někdy je to záliba chovatele, která ho provází třeba již od dětství, někdy touha být odlišný a někdy to může být důsledek slibu potomkovi. Spektrum je široké a může zahrnovat prakticky jakékoliv zvíře. Samozřejmě, chov netradičních zvířat s sebou nese i některá úskalí. Mazlíčci, kteří patří do skupiny zvířat „vyžadujících zvláštní péči“ (jedovatí plazi, krokodýli, dravci, šelmy nebo primáti) musí být přihlášeni na příslušné veterinární správě a musíte jim zabezpečit podmínky pro zachování jejich fyziologických funkcí a zajištění jejich biologických potřeb podle zákona na ochranu zvířat proti týrání. K tomu patří velice často i speciální dieta. V případě potřeby budete muset velmi pravděpodobně vyhledat specializovaného veterináře. U některých mazlíčků je třeba dbát na zabezpečení jejich obydlí a brát v potaz bezpečnost i názor ostatních členů rodiny, zejména pak dětí. Někteří jsou finančně velmi nároční. Prostě, pořízení netradičního mazlíčka je třeba velmi, velmi pečlivě rozvážit

Nejprodávanější značky:

                                                                                                                                                                                                                  

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz
Zpracování osobních údajů můžete ovlivnit úpravou svých preferencí ochrany soukromí.